Base jumping na Monte Brento: když ti bike nestačí

Oblast kolem Lago di Garda je proslulá stovkami kilometrů cyklotras a vertikálními stěnami pro via ferraty. Jen kousek na sever od vyhlášeného lezeckého města Arco se však zvedá masiv, který v komunitě extrémních sportovců platí za absolutní celosvětový kult.

Masivní skalní stěna Monte Brento, která dominuje oblasti Dro a Drena, je totiž místem, kde lidé dostávají křídla.

Pokud při svých bikových toulkách údolím řeky Sarca občas vzhlédnete k obloze, dost možná spatříte tiché lidské siluety v barevných wingsuitech (létacích oblecích), které se kroutí vzduchem a s neuvěřitelnou rychlostí míří dolů do údolí. Tohle není náhoda, díváte se na jedno z nejrušnějších míst pro BASE jumping na naší planetě.

Skok z ptačího zobáku: Exit Brento

Hlavní odrazový bod, známý pod názvem „Exit Brento“ (nebo také Becco dell’Aquila – Orlí zobák), leží v nadmořské výšce 1 200 metrů. Skokany z celého světa sem láká naprosto unikátní profil stěny.

Pod nohama odvážlivců se otevírá gigantická propast s vertikálním klesáním přes 700 metrů, přičemž stěna je v horní části extrémně převislá – v nejhlubším bodě se skála láme směrem dovnitř až o 90 metrů. Právě tento obrovský volný prostor pod odrazovou hranou poskytuje skokanům bezpečný polštář, který odpustí i drobné chyby při odrazu. Monte Brento je proto vyhlášené jako ideální „trenažér“ pro začátečníky v této disciplíně, ale i jako laboratoř pro zkušené wingsuitové piloty.

Tento obsah je blokován, protože by se připojoval k YouTube.

Alešův komentář:
„Když sedíme s partyjou dole v Baru Zebrata na kafi a zíráme na ty šílence, co skáčou ve wingsuitech z Brenta dolů, tak si říkám, že všechno má své hranice. Mně osobně bohatě stačil canyoning v Bovci, kde mi po 10 metrovém seskoku do temné studny naskočila husí kůže až na patách. Od té doby mě do vzduchu ani s padákem nikdo nedostane. Ale na druhou stranu – když jsme s Carlosem šlapali ten drsný vysokohorský trek na Monte Canin a pod samotným vrcholem jsme vlezli na tu starou vzdušnou ferratu, kde jisticí lano v podstatě chybělo a člověk lezl čistě nad propastí po svých, tak jsem ani nemrkl. Z útesu bych sice neskočil, ale v poctivé alpské stěně strach rozhodně nemám!“

15 000 skoků ročně a ranní káva v Baru Zebrata

Extrémní sport tu vytvořil fascinující mikrosvět. Podle odhadů místní asociace se z hory ročně uskuteční přes 15 000 skoků. Skáče se tu prakticky denně od března do listopadu, pokud to větrné podmínky dovolí. Celý rituál má navíc velmi italskou, uvolněnou atmosféru:

  • Ranní shuttle: Skokany na vrchol hory rozváží speciální dodávky přímo z údolí Sarca.
  • Základna v údolí: Centrem všeho dění je legendární Bar Parete Zebrata v Gaggiolu u obce Dro. Tady skokani sledují meteostanice, balí padáky a popíjejí espresso přímo pod oblíbenou cyklotrasou z Dro do Pietramuraty.
  • Obří přistávací zóna: Široké travnaté louky pod stěnou nabízí bezpečné přistání, což z údolí dělá skvělé divácké stanoviště.

Extrémní Free Climbing na dohled

Kromě BASE jumperů je Monte Brento magnetem také pro vyznavače extrémního free climbingu (volného lezení). Zdejší monumentální vápencová stěna nabízí jedny z nejdelších a technicky nejnáročnějších vícedélkových lezeckých cest v Evropě. Spojení obou sportů navíc občas dává vzniknout kombinovaným projektům, kdy lezci zdolají stěnu čistým stylem nahoru a dolů se namísto slaňování jednoduše vrhnou v okřídelném obleku.

Tip pro bikery a turisty

Až budete projíždět cyklostezku kolem obce Dro nebo nebo prozkoumávat fascinující kamennou poušť Marocche di Dro, udělejte si pauzu na loukách pod masivem Monte Brento. Sledovat wingsuitové piloty, jak v tichosti plachtí těsně kolem skalních stěn a s hukotem otevírají padáky pár desítek metrů nad zemí, je adrenalinový zážitek sám o sobě, i když stojíte pevně nohama na zemi.

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *